Minimální kvalifikace

Vymezení obsahu práce krajinářského architekta

Profese řeší tyto úkoly:

• vytváří teorie a metody krajinného plánování, navrhování a řízení na úrovni místní, regionální, národní a mezinárodní;
• vytváří teorie, metody, zásady, plány a návrhy pro národní parky a jiné chráněné nebo rekreační oblasti;
• vytváří teorie a metody hodnocení životního prostředí, plánování, navrhování a řízení kulturní nebo historické krajiny, parků a zahrad;
• plánování, navrhování, správa funkčních a estetických řešení v nezastavěném i zastavěném území (zahrnující soukromé a veřejné prostory, parky, zahrady, pěší zóny, náměstí, obytné čtvrti, hřbitovy, památníky, turistické, komerční, průmyslové a vzdělávací komplexy, sportovních hřiště, zoologické zahrady, botanické zahrady, rekreační oblasti a zemědělské farmy);
• podílení se na plánování, estetickém a funkčním navrhování a umísťování takových objektů jako jsou silnice, přehrady, energetické a další velké rozvojové projekty;
• krajinné hodnocení včetně environmentálních a vizuálních dopadů rozvojových strategií a projektových záměrů;
• návrhy vhodných řešení týkajících se kvality a využívání zastavěného území v městských, příměstských i venkovských oblastech a tvorba návrhů, projektů, a pracovních skic, specifikace prací, propočtů ceny, časového harmonogramu;
• provádění autorského dozoru tak, aby byl zajištěn soulad s plány, specifikací prací, rozpočtem a časovým harmonogramem;
• řízení výzkumu, krajinného plánování, projektů, příprava odborných přednášek a technických zpráv, tvorba rozvojových programů, výuka a poradenství v otázkách týkajících se krajinářské architektury včetně aplikace GIS technologií a dálkového průzkumu země, krajinné ekologie a příslušné legislativy.

Minimální kvalifikace pro výkon profese dle IFLA:

Velká rada IFLA schválila 26.5.1985 prohlášení o minimálních požadavcích na kvalifikaci pro výkon praxe krajinářského architekta a doporučila členským organizacím IFLA přijmout tato doporučení s ohledem na úroveň vzdělávání v jednotlivých zemích a jejich speciální potřeby.

Výchova a vzdělávání studenta pro praxi krajinářské architektury má zajistit:

• schopnost vytvářet funkčně vhodná a esteticky příznivá řešení plánování a navrhování území všech velikostí, kde dochází k interakci mezi člověkem a přírodou
• porozumění těch ekologických, kulturních, ekonomických a organizačních otázek které souvisejí s řešením veřejných i soukromých objektů.
• úspěšné analytické, technické, kontrolní a komunikační schopnosti (t.j. slovní, písemné, grafické/vizuální)
• schopnost pracovat jako profesionální krajinářský architekt v situacích vyžadující spolupráci v rámci mezioborového projektového týmu stejně tak jako schopnost pracovat samostatně.

Vzdělávání by mělo minimálně zahrnovat:

• vytvoření pracovních znalostí v přírodních vědách, speciálně rostlinného materiálu a ekologie
• porozumění a chápání kulturní krajiny, včetně té části zahrnují lidská sídla a porozumění jejího využití.
• porozumění navrhování krajinářských (a zahradních) úprav v historických souvislostech i v současných podmínkách ve venkovském i městském prostoru
• zajištění způsobilosti aplikovat profesionální schopnosti v

Vzdělávací programy mají být uznány národními asociacemi krajinářských architektů tak, aby byly v souladu s národními vzdělávacími možnostmi, které odrážejí místní životní prostředí a sociální potřeby a naplňují požadavky pro profesionální praxi v jednotlivých zemích. Je důležité, aby tyto národní požadavky vyhověly minimálním mezinárodním požadavkům na vzdělávací kritéria. Je žádoucí, aby jako doplnění akademického vzdělání byly vzdělávací programy doplněny o období odborné praxe.

Minimální kvalifikace pro výkon profese dle EFLA – nyní Evropský region IFLA:

Minimální požadavky na vzdělání krajinářského architekta z pohledu EFLA (European Foundation for Landscape Architecture) jsou obsaženy v příloze deklarace a popisují cíle a předměty vzdělání pro uvedenou profesi. V roce 1998 výbor pro vzdělání EFLA revidoval tento dokument a vypracoval minimální požadavky na vzdělání profese krajinářského architekta:

Společná struktura evropských škol je založena na minimálně čtyřletém vzdělávání a zahrnuje čtyři okruhy a cíle:

• rozvoj intelektuálních schopností využívat široké znalosti společenských a přírodních procesů
• technické schopnosti, znalosti a dovednosti nezbytné pro vytváření plánů a projektů
• porozumění různým rolím krajinářského architekta v mezioborovém týmu a schopnost řídit plánovací proces

Důraz je kladen na provázanost předmětů, tak aby bylo eliminováno riziko fragmentace studijního programu. Kombinace povinných a volitelných předmětů může být sestavena podle vzrůstajících potřeb a příležitostí v jednotlivých zemích. Některé školy mohou klást větší důraz na krajinné plánování (landscape planning), zatímco jiné se mohou zaměřit na plánován a projektování urbanizovaného prostoru (site planning), často se zaměřením na konstrukční detaily a plány výsadeb. Toto zaměření vyplývá také z postavení krajinářské architektury v různých zemích.

Základní oblasti znalostí a dovedností:

• Navrhování a plánování
• Člověk, společnosti, prostředí
• Přírodní a funkční aspekty krajiny
• Technologie a management

Navrhování a plánování

• Schopnost interpretovat všeobecné cíle ve společnosti, přeměněné do specifických cílů, do principů navrhování, strategií, metodologie.
  (výukové předměty: teorie krajinářské architektury a plánování, metodologie navrhování a plánování a jejich aplikace v případových studiích)
• Rozvíjení tvůrčích schopností, citu pro formu, barvu a texturu, schopnost vytvořit koncept v prostoru a čase, vytvářet, navrhovat a sdílet představy.
  (výukové předměty: základy navrhování, ruční kreslení a malování, modelování, ateliérové projekty)
• Schopnost zahrnout nový návrh to existujícího prostředí v měřítku všeobecného regionálního plánování s důrazem na visuální a ekologické požadavky a potenciály
  (výukové předměty: krajinné plánování, kursy regionálního plánování)
• Rozvoj dovedností komunikačních, vyjednávacích, prezentačních
  (výukové předměty: slovní prezentační cvičení, jazykové kursy, ruční kreslení, technické kreslení, tvorba modelů, počítačová grafika)

Člověk, společnost, prostředí

• Znalosti základních konceptů a vztahů mezi člověkem a prostředím.
• Všeobecné porozumění měnícím se hodnotám, postojům a chování v proměnách času.
• Znalosti cest a způsobů za jakých bylo formováno kulturní dědictví a následně proměňováno během času
• Historie osídlení, využívání území
• Principy ochrany a obnovy
• Krajina jako neustálý proces z minulosti přes přítomnost do budoucnosti.
  (výukové předměty: historie, fyzická, sociální a ekonomická geografie, antropologie, sociologie)
• Historie umění, architektury, urbanismu a zahradní a krajinné architektury
• Znalosti přínosu umění v minulosti i současnosti pro architekturu, urbanismus a zahradní a krajinnou architekturu, jako i základu pro filosofii a styl návrhu, estetické standardy a symbolické interpretace
• Studium příkladů z minulosti i současnosti a to v kontextu kulturním, politickém, ekonomickém.
  (výukové předměty: historie a teorie umění a architektury, urbanismu, navrhování zahrad a parků, současné trendy)
• Zákonné principy a pravidla
• Znalosti základů krajinné a environmentální politiky
• Znalosti legislativy a plánovacích a schvalovacích procedur
• Role mezinárodních, národních a regionálních a lokálních organizací v procesu plánování a navrhování.
  (výukové předměty: plánovací a environmentální legislativa a procedury)

Přírodní a funkční aspekty krajiny

• Ekologie
• Znalosti základů přírodních systémů a schopnost zhodnotit jejich existující a potenciální hodnoty, a to z hlediska ochrany i rozvoje území
  (výukové předměty: všeobecná a aplikovaná ekologie, geologie, klimatologie, topografie, pedologie, hydrologie, znalosti vegetace, rostlinného materiálů, výsadby rostlin, management krajiny)
• Využití území a funkční požadavky
• Znalosti rozdílných krajinných typů, jejich vývoj, jejich funkční a územní požadavky, vzájemné vztahy, zaměnitelnost
• Požadavky týkající se projektování a managementu.
  (výukové předměty: funkční a plánovací aspekty zemědělství, osídlení, průmyslu, infrastruktury, rekreace a turistiky)

Technologie a management

• Postupy zpracování dat
• Znalosti a schopnosti užívat techniku sběru dat a zhodnocení krajiny, využití GIS technologií, využití moderních technologií v navrhovacím a plánovacím procesu
  (výukové předměty: sběr a vyhodnocení dat, krajinná analýza, teorie dálkového průzkumu)
• Znalosti materiálů a technologií
• Modelace terénu, odvodnění a akumulace vody, konstrukce cest, dlažeb, zdí, mostů, rybníků a vodních ploch, zlepšení půdních podmínek. Výsadby rostlin, manipulace se školkařských zbožím, výsadbové plány. Dále znalosti pravidel výstavby dálnic, železnic a ostatní infrastruktury
  (výukové předměty: stavební konstrukce, terénní modelace, zemědělské inženýrství, stavba silnic, biologické inženýrství)
• Systém řízení
• Řízení projektu, řízení kanceláře
• Vypracování technických zpráv a specifikace materiálu, odhad ceny, autorský dohled
  (výukové předměty: profesionální praxe, ekonomika, marketing, organizace řízení)
• Management zahradních a krajinných úprav
• Znalost vztahů mezi navrhováním krajinářských úprav a dlouhou dobou, kdy návrhy nabudou účinnosti, jejich vývoj a údržba.
  (výukové předměty: techniky managementu, ekologické aspekty managementu)

Seznam typických projektů (neúplný výběr) zpracovávaných krajinářským architektem a seznam aktivit, v kterých je členem týmu (dle EFLA).

Legenda:
1 – odpovědný za celkový návrh
2 – odpovědný za plán výsadeb
3 – člen mezioborového týmu
4 – poradce nebo konsultant pro určité aspekty plánování nebo hodnocení