doc. Ing. Josef Urban, Ph.D. | Základy fyziologické ekologie stromů v městském prostředí
Stromy žijí v neustálé interakci se svým okolím. Ve srovnání s lesem mají ve městě v některých aspektech snazší život, například nemusí tolik bojovat o prostor s okolními dřevinami téhož druhu. Většinou ale, a to se týká zejména kořenů, to mají zatraceně těžké. Tato přednáška přiblíží, jak vnější prostředí ovlivňuje vnitřní fungování stromu. Jak strom bojuje o vodu, kyslík v půdě nebo o živiny. Jak ho poškodí zasolení, znečištění nebo sucho a horko. Jak jsou funkčně propojeny nadzemní a podzemní část stromu. Zmíníme i některé metody, pomocí kterých lze měřit fyziologické parametry stromu, jako jsou fotosyntéza a vodní provoz.
Ing. Aleš Kučera, Ph.D. | Půdní prostředí města jako východisko pro existenci stromu
Smyslem výsadby stromů ve městě je, aby na daném stanovišti tyto dlouhověké rostliny byly schopné růst co nejdelší dobu. V důsledku mnohdy limitních, nebo při nejmenším stresujících podmínek se délka života stromu mnohdy zkracuje a o to dříve je potom zapotřebí tuto zeleň obnovovat. Extrémní půdní podmínky k tomuto stavu značně přispívají. Půdní prostředí města je typické nebývalou prostorovou proměnlivostí i neobvyklými vlastnostmi, které mohou omezovat rozvoj kořenového systému i příjem vody a živin. Jedná se především o ryze antropogenní prostředí s půdou utvořenou člověkem – záměrně i spontánně – a v častých případech je otázkou, zda strom ještě stále roste v materiálu, který můžeme nazývat půdou.
V následujícím příspěvku si představíme půdní prostředí města s jeho zvláštnostmi, vlastnostmi, vývojem i důsledkem pro strom. Také si jednoduše představíme způsoby, jakými můžeme půdu charakterizovat a jak lze půdní prostředí stromu optimalizovat.