Autor: Pavel Wágner a Marek Žďárský
Dovolte nám, abychom Vám z celého srdce a s upřímnou radostí popřáli vše nejlepší k Vašim krásným 75. narozeninám. Jako Vaši někdejší (a dnes již trochu stárnoucí) studenti bychom Vám touto cestou rádi veřejně vyjádřili svou vděčnost a uznání za Vaši dlouholetou práci pedagogickou, dendrologickou, arboristickou i krajinářskou. Začátkem devadesátých let jsme se s Vámi poprvé setkali jako studenti Zahradnické fakulty tehdejší Vysoké školy zemědělské v Brně. Jako pedagogovi Vám bezesporu patří náš hluboký dík za to, jakou lásku k dřevinám a péči o ně jste v nás probudil. Jako člověku Vám však patří dík zvláště za to, s jakou trpělivostí jste nás jako vedoucí vedl při našich prvních oborových krůčcích. Vždy jste nás svými znalostmi inspiroval, povzbuzoval a nikdy jste nás odborně nesrážel. Společně jsme mohli zažít mnoho přelomových a vzrušujících okamžiků. Nikdy nezapomeneme, jak se při konzultacích našich závěrečných prací rodily do té doby neznámé nebo nepoužívané termíny jako arboristé, stromolezci, stromolezení nebo arboristika. Arboristika se stala zcela novým termínem, ale péče o dřeviny byla v té době u nás, i díky Vám, už na vysoké úrovni. Že jste vynikající dendrolog a vysokoškolský pedagog, je o vás všeobecně známo, ne každý ale ví, jak výraznou a hlubokou stopu jste ve vývoji našeho oboru zanechal. Byl jste nejen zakládajícím členem správní rady SZKT, ale také členem první redakční rady časopisu ZPK a členem rady Sekce péče o dřeviny (SPoD). Zde jste tvořili spolu s Ing. Františkem Smýkalem po dlouhá léta nepřekonatelný tandem a pro nás jste se stali našimi arboristickými strýčky. Bez Vás a Vaší podpory by se tato sekce záhy nestala členem mezinárodní arboristické společnosti ISA (the International Society of Arboriculture), ani členem Evropské arboristické rady (EAC). S Vámi jsme jako reprezentanti SZKT-SPoD vyráželi na evropské arboristické konference, kde jsme navázali řadu kontaktů s významnými zahraničními arboristy. Legendárním setkáním bylo např. to s Alexem L. Shigem na evropské arboristické konferenci v italském Meranu v roce 1997. Společně jsme také v roce 1998v anglickém Birminghamu prožili a oslavili vstup do mezinárodní organizace ISA. Na těchto zahraničních cestách nás sblížily nejen odborné přednášky, ale třeba i tak obyčejné věci jako vaření jídla na vařičích a večeře vsedě na trávě pod širým nebem. Bez Vaší invence a odborného vedení by těžko vznikaly programy prvních českých arboristických konferencí Strom pro život – život pro strom, stejně tak jako i první stromolezecké závody na Mělníku v roce 2001. Na tom se spolu s Vámi podílela název této dnes již legendární konference vymyslel již zmiňovaný František Smýkal. Byl jste to také Vy, kdo stál u vzniku jednoletého studia Komplexní péče o dřeviny (KPD) na zahradnické škole v Mělníku, které vzniklo, opět z podnětu Františka Smýkala, na začátku devadesátých let. Nemůžeme nezmínit řadu odborných textů, které jste s neuvěřitelnou pečlivostí a odbornou přesností, sestavil a publikoval. Těmi zásadními jsou např. skripta Arboristika I. – Obecná dendrologie, kterou jste pro arboristy sepsal v roce 2008 v Mělníku (jako součást pěti učebních textů jednoletého studia Komplexní péče o dřeviny). Na první místa jednoznačně patří také Vaše legendární příspěvky na seminářích v Klatovech pod názvem „Biologické základy řezu stromů“ (1995) a „Biologické základy řezu keřů“ publikovaných ve sborníku o rok později, společně s malým, ale naprosto zásadním článkem Františka Smýkala „Technika řezu“. Dnes se významně podílíte na tvorbě nebo oponentuře nově vznikajících certifikovaných metodik, nebo např. na poslední revizi arboristického standardu AOPK Řez stromů. Jste zde vítaným odborným mentorem v tom nejlepším slova smyslu, člověkem se zralým úsudkem a zdravým odstupem. Milý pane profesore, je toho mnoho, co by o Vás mohlo být ještě napsáno. Časy se mění, my se měníme, lidé přicházejí a odcházejí, ale vy jste tu stále námi. Jsme vděčni, že můžeme tyto věty psát s vědomím, že je můžete číst stále aktivní a stále připraven pomoci komukoliv z nás svými znalostmi, radou, zkušenostmi a vřelým úsměvem. Věříme, že nebudeme sami a že i jménem celé řady ostatních můžeme říci, že Vás máme rádi a že za těch více než třicet tři let, co se společně známe, jste zapsán zlatým písmem v našich srdcích. Přejeme vám do dalších let pevné zdraví, dobré studenty i kolegy, ať se Vám vše daří a těšíme se na naše další budoucí setkání.
Zdař Bůh!
Pavel Wágner a Marek Žďárský
