Důvodů k používání domácí květeny je mnoho a každý má ty své. Někomu je blízký environmentální pohled a dbá na biodiverzitu a úkryt a potravu pro hmyz, jiný používá domácí rostliny kvůli souladu s charakterem místa, dalšímu používání domácích rostlin nařizuje „stočtrnáctka“ (zákon o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb.) a její prováděcí vyhlášky. Jiný s nimi pracuje jen tak pro radost a prostý půvab domácí květeny. Všichni ale řeší stejnou otázku: kde brát a nekrást.
Průzkum trhu z roku 2019 analyzující sortiment 32 tuzemských pěstitelů peren ukázal, že trvalkové školky nabízejí více než 10 000 různých taxonů trvalek. Domácí rostliny jsou zastoupeny 386 druhy. Téměř čtyři stovky planých rostlin mohou být slušným základem pro tvorbu. Zkusme se ale pustit do hlubšího rozboru a rozdělit taxony podle četnosti výskytu ve školkách na běžně dostupné (daný taxon nabízí alespoň deset školek), obtížně dostupné (2–9 školek) a unikátní (jedna školka). Zjistíme, že běžně dostupných domácích trvalek je 36. Obtížně dostupných je 202 taxonů a více než třetina domácích trvalek je nabízena jedinou školkou. Analogická analýza zastoupení kultivarů domácích druhů (native cultivars) ukazuje, že školky nabízejí 1063 taxonů. S takovou škálou se jistě dá leccos hezkého podniknout. Pokud ale vyhodnotíme dostupnost, zjistíme, že běžně dostupných je 37 native cultivars. Pětistovka kultivarů je obtížně dostupná a druhá pětistovka je pěstovaná v jediné z poptávaných školek.
Pod Evropskou vlajkou
Řekněme, že nás kromě dostupnosti domácí květeny zajímá i její původ. Ten si rozdělme na tuzemský (matečný materiál pochází z ČR), zahraniční (matečný materiál pochází ze zahraničí) a nejasný (překup z jiné tuzemské trvalkové školky aj.). Školkaři nabízí domácí květenu tuzemského i zahraničního původu. Zahraniční původ ovšem citelně převažuje a většina komerčně dostupných „domácích“ trvalek pochází z Nizozemí, Německa či Polska. Domácí trvalky domácího původu jsou zastoupeny minoritně.
Všude dobře, venku nejlépe
A protože tabulky ani grafy příliš tvůrčí lehkosti nepřináší, pojďme na to od lesa. Inspiraci pro tvorbu na sušších polostinných stanovištích nalezneme v teplomilných doubravách. Dokonalost multilayerů mezofilních polostinných stanovišť můžeme zase obdivovat v květnatých či vápnomilných bučinách, dubohabřinách a dalších lesních společenstvech s druhově bohatým bylinným patrem. Mnohé podrostové druhy jsou komerčně běžně dostupné – konvalinky (Convallaria majalis), mařinka (Galium odoratum), prvosenka jarní (Primula veris), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), bika lesní (Luzula sylvatica), z kapradin papratka samičí a kapraď samec (Athyrium filix-femina, Dryopteris filix-mas). Potenciál pro použití mají i další hajničky – půvabné kyčelnice (Dentaria bulbifera, D. enneaphyllos, D. glandulosa), zapalice (Isopyrum thalictroides) či zlatohlavé lilie (Lilium martagon). Inspiraci pro tvorbu na suchých slunných stanovištích najdeme na stepích. Tvoří je druhově velmi bohatá společenstva a mnohé z xerofilních rostlin jsou trvalkovými školkami běžně nabízeny buď jako botanické druhy, nebo jako jejich kultivary. Některé taxony lze ale sehnat jen obtížně – vzdušné bělozářky (Anthericum liliago, A. ramosum), plané zvonky (Campanula bononiensis, C. glomerata, C. persicifolia), chrpy (Centaurea scabiosa, C. stoebe), hrachory (Lathyrus latifolius, L. niger, L. pannonicus), botanické šalvěje (Salvia nemorosa, S. pratensis, S. × sylvestris) či slonovinově bílé čistce (Stachys recta). Dalším z témat všedních dnů je zaplavování. Pojď- me proto nahlédnout na střídavě vlhké bezkolencové louky a kontinentální zaplavované louky. V těchto biotopech převládají trávy (Deschampsia caespitosa, Briza media, Juncus effusus, Molinia arundinacea, M. caerulea) doprovázené trvalkami snášejícími střídavé zamokření a vysychání. Zdaleka se nejedná jen o běžně známé kypreje (Lythrum virgatum), tužebníky (Filipendula ulmaria), kosatce (Iris sibirica) a kominíčky (krvavec toten – Sanguisorba officinalis). Za pozornost totiž stojí i bukvice lékařská (Betonica officinalis), pcháč bahenní (Cirsium palustre), omany (Inula salicina, I. britannica), hrachor luční (Lathyrus palustris), kohoutek luční (Lychnis flos-cuculi), čertkus lesní (Succisa pratensis), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica) či rozrazil dlouholistý (Veronica maritima). Snad by se tyto domácí trvalky tolerující kolísající vlhkost mohly stát inspirací pro osázení průlehů pro zadržování dešťové vody.
Sázka na jistotu
Pokud zvolíte domácí trvalky uvedené v Doporučeném sortimentu záhonových peren, neuděláte chybu. Mezi mnoha osvědčenými zahradními trvalkami vhodnými pro prostředí záhonu zde naleznete i dvacítku domácích trvalek. V záhonech suššího charakteru bude prosperovat sasanka hajní, třemdavy, pryšec mnohobarvý, hvězdnice zlatovlásek, hořec tolitovitý, kokořík vonný a další druhy. Na mezofilních stanovištích v toulavém stínu se můžete spolehnout na oměj šalamounek či žluťuchou orlíčkolistou.
Možnosti použití domácí květeny
Na širších souvislostech záleží a pro používání domácích rostlin to platí dvojnásob. V intravilánu má smysl kombinovat kulturně pěstované taxony s domácími druhy a jejich kultivary tak, aby byly v souladu a prospívaly v pozměněných podmínkách měst. Nehrozí-li útěk do volné krajiny či narušení cenných společenstev, pak výše zmíněný zahraniční původ domácích rostlin nemusí nutně být důvod k obavám. Pokud ale vysázíme například Salvia nemorosa neznámého původu třeba u Mikulova, který sousedí s lokalitami s přirozeně se vyskytující populací hajních šalvějí, riskujeme genovou erozi a narušení nativních společenstev. V bledě modrém se to samozřejmě týká i fertilních native cultivars. V oblastech navazujících na volnou krajinu nebo v blízkosti přirozených či polopřirozených biokoridorů (vodní toky, remízky, aleje) je třeba zohlednit strategii šíření používaných rostlin. Na pořadu dne je nejen obava z šíření nepůvodních druhů, ale je vhodné zvážit i použití domácích druhů s expanzivním charakterem. Při tvůrčí činnosti ve volné krajině je na místě uvažovat o použití domácích druhů s jasným původem z daného regionu. Největší specifika a regulace mají krajinářské projekty realizované ve zvláště chráněných územích a navazujících ochranných pásmech. Z důvodu ochrany místního genofondu planých rostlin je zde takřka nutností používat domácí rostliny lokálního původu získané přemnožením in-situ.
Za všechno můžou školkaři…?
Může to tak vyznít, ale pravda to není, z mnoha důvodů. V posledních letech se situace pozvolna mění a objevují se první radostné vlaštovky. Regionální Stachys recta od Skalků ze Zbirohu, Lilium martagon u Holzbecherů, bělozářky, třemdavy a dymnivky v Semaníně, české botanické šalvěje ve Ctěnicích. Prvotní optimismus ale poněkud chladne a školkaři hlásí, že většina těchto pokladů buď stále čeká na svého projektanta, nebo jako neprodejné ležáky končí na kompostu. Sebelepší nabídkou to pěstitelé sami neutáhnou. Potřebují opakovanou trpělivou poptávku, čas a spolupráci s projektantem a zhotovitelem. Nejlepším řešením může být navázání úzké spolupráce s drobnými regionálními pěstiteli, kteří dokáží zachovat lokálnost na všech úrovních a umí přemnožit místní rostliny pro konkrétní projekt v daném fytogeografickém regionu. Jednou třeba budeme mít možnost sázet do Mikulova S. nemorosa (region Mikulovská pahorkatina) a do Hodonína zase S. nemorosa (region Jihomoravský úval). Na to se těším.
Autorka:
PharmDr. et Ing. Martina Kotlandová, Ph.D. Po absolvování magisterského a doktorského studia na Farmaceutické fakultě UK v Hradci Králové a několika letech strávených v lékárně se rozhodla opustit sterilní prostředí pilulek a konvertovala k živým rostlinám. Je absolventkou Managementu zahradních a krajinářských úprav na Zahradnické fakultě MENDELU v Lednici a spoluzakladatelkou trvalkové školky Trsem.
Foto č. 1. Jarní aspekt lužního lesa se neobejde bez sasanek, dymnivek, zapalic, křivatců, plicníků či hrachorů. „Jaro v lese“ jde ovšem v praxi interpretovat obtížně, dostupnost mnohých hajniček zatím není zcela uspokojivá
Tabulka č. 1 Výčet domácích druhů trvalek uvedených v Doporučeném sortimentu záhonových peren (včetně dostupnosti v roce 2019).
