Lukáš Štefl

Anotace

Příspěvek popisuje nejčastější chyby a nedostatky v oblasti péče o nové výsadby stromů a další faktory, které se negativně podílejí na výsledné kvalitě nových výsadeb stromů v našich městech, zahradách a parcích. Cílem příspěvku je na tyto nedostatky upozornit a napomoci tak k jejich předcházení.

Klíčová slova

nové výsadby stromů, poškození, dokončovací a rozvojová péče, management péče

Problematika nedostatků v péči o nové výsadby stromů a problematika jejich mortality není předmětem zájmu pouze v ČR, ale je jí věnována nemalá pozornost i v řadě zahraničních studií. Například americká studie Lu et al. (2010) hodnotila na základě rozsáhlého terénního průzkumu úmrtnost mladých stromů ve městě New York. Z celkového počtu více než 13 000 hodnocených stromů (stromy byly tři až devět let po výsadbě) bylo více než 25 procent stromů uhynulých nebo již odstraněných (údaje o počtu a období výsadby původního vzorku stromů byly známy). Zmíněná studie prokázala pozitivní přínos chrániče kmene pro další perspektivu stromu a dále pak zásadní vliv situování výsadby ve vztahu k dalším prvkům okolí (parkovací stání, doprava, apod.). Další americká studie Nowak et al. (2004) provedená ve městě Baltimore sledovala indikátor „průměrná roční mortalita stromů“. Ten byl sestaven na základě opakované inventarizace stejného vzorku stromů. Tato studie dále stanovovala indikátor „roční ztráta stromů“, a to na základě poměru mezi nově vysazenými a uhynulými stromy. Pracovní skupina Pauleit et al. (2002) provedla výzkum, v němž dotazníkovou formou oslovila správy sídlení zeleně velkých měst celkem v 17 státech Evropy. Cílem bylo porovnat aktuální úroveň stavu sídlení zeleně. Podle výsledků studie bylo v dotázaných městech Velké Británie až 30 procent nově vysazených stromů poškozeno vandalismem, v dotázaných městech centrální Evropy bylo toto poškození pod hranicí pěti procent.

Dílčí výsledky hodnocení provedených v ČR autorem tohoto příspěvku (např. Štefl, 2012) ukázaly, že na vybraných plochách veřejné zeleně byla více než jedna třetina z nových výsadeb stromů poškozena (více či méně závažně). Zcela dominantní bylo mechanické poškození báze kmene stromu vlivem seče travnatých ploch v jeho okolí. Hodnocený vzorek stromů svým rozsahem neumožnuje prezentovat tyto výsledky jako obecně platné (rozšiřující hodnocení stále probíhá). I přes tuto skutečnost je toto zjištění poměrně závažné. Další hodnocení (Štefl, Matiová, 2013) prokázalo vzájemnou souvislost mezi kvalitou vegetačních prvků (včetně nových výsadeb stromů) a kvalitou péče o tyto prvky. Především z těchto důvodů by měla být kvalitě související péče věnována patřičná pozornost a důslednost.

Poškození báze kmene sečí – příčina
Nefunkční kotvení. Další perspektiva tohoto jedince je významně ohrožena
Poškození báze kmene sečí – následek. Současně zarůstající chránič kmene, který kmen očividně neochránil
Nefunkční kotvení. Zde přímo ovlivňuje (poškozuje) kvalitu stromu
Zarůstající (včas neodstraněný) chránič kmene
Zarůstající (včas neodstraněný) úvazek. Jednoznačná chyba v oblasti péče o nové výsadby stromů
Poškození vandalismem. Některým negativním faktorům lze předcházet velmi omezeně

foto 1-6 Lukáš Štefl,
foto 7 Tomáš Mihule

Poškozením nových výsadeb stromů (ať již nedostatky v péči nebo v důsledku dalších faktorů) je snížena jejich kvalita a perspektiva. V některých případech je přímo ohrožena jejich vlastní existence. Vzhledem k faktu, že se jedná o pro čtenáře jistě již známé faktory, se kterými se v praxi setkávají, neklade si tento krátký příspěvek jiný cíl než na tyto nedostatky upozornit, připomenout je a tím tak napomoci k jejich předcházení.


Ing. Lukáš Štefl (1985)

Absolvent Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně, v současné době student doktorského studia Zahradní a krajinářské architektury a vědecko-výzkumný pracovník na Ústavu biotechniky zeleně (ZF MENDELU).


Použitá literatura

ČSN 46 4902–1 Výpěstky okrasných dřevin Všeobecná ustanovení a ukazatele jakosti. 2001.
LU, J. W. T. et al. (2010): Biological, social, and urban design factors affecting young street tree mortality in New York City. Cities and the Environment, vol. 3, no. 1, p. 1-15, ISSN: 19327048.
NOWAK, D. J., KURODA, M., CRANE, D. E. (2004): Tree mortality rates and tree population projections in Baltimore, Maryland, USA. Urban Forestry & Urban Greening, vol. 2, no. 3, p. 139-147, ISSN 1618-8667.
PAULEIT, S. et al. (2002): Tree establishment practice in towns and cities – Results from a European surfy. Urban Forestry & Urban Greening, vol. 1, no. 2, p. 83-96, ISSN 1618-8667.
ŠTEFL, L. (2012): Indikátory kvality městského prostředí a péče o zeleň. In Péče o městskou zeleň v souvislostech, seminář platformy „Zeleň pro obce – kvalita pro občana“, konáno dne 2. – 3. 10. 2012, Plzeň, (nepublikováno).
Štefl, L., Matiová, S. (2013). Kvalitativní indikátory stavu a údržby sídelní zeleně. Zahradnictví. sv. XII, č. 9, s. 38-41. ISSN 1213-7596.

Zpět