Novinky ze světa hortenzií

ZPK 4/2025

Autor: Pavel Chlouba

Sotva by se v sortimentu okrasných rostlin našly nějaké, které vzbuzují takový zájem milovníků rostlin, jako hortenzie. Ty svou krásou zcela ovládly srdce mnoha pěstitelů, a díky tomu stoupají v popularitě až na nejvyšší příčky. Na zájem zahrádkářů a amatérských pěstitelů nutně reagují šlechtitelé, školkaři i květináři…

…nebo že by to bylo přesně naopak? Možná jsou to právě úspěchy šlechtitelů a jejich marketingových dovedností, které tak úspěšně roztáčejí zájem o tyto rostliny. Na sociálních sítích, při jedné diskusi právě o novinkách, si jedna dáma posteskla a zeptala se – „Proč ty novinky pořád přibývají? Už by stačilo, kdo se v tom má vyznat?“ Odpověď pro ni i pro ostatní jsem dostal skoro náhodou při návštěvě jedné nizozemské společnosti. Její majitel, šlechtitel i školkař v jedné osobě, mě provázel sbírkou latnatých hortenzií a ukazoval mi jednu s nádhernými soukvětími zeleně-růžové barvy. Ta však všechna po už dávnější deštivé noci uboze ležela na zemi. Situaci okomentoval slovy: „K čemu je hortenzie se sebekrásnějšími květy, když se po dešti válí po zemi?“ Krása je sice důležitý parametr, ale není jediný. Šlechtitelé vnímají požadavky koncových zákazníků na pevnost stonků, odolnost vůči škůdcům, nemocím i různým vnějším vlivům, souvisejících třeba se změnou klimatu. V případě hortenzií je to třeba předčasné odkvétání při vysokých letních teplotách. V posledních letech býváme často svědky nevratného popálení květů slunečním žárem. Některé rostliny dovedou i těmto nástrahám odolat ve zdraví – a ty se pak stanou výchozím materiálem k dalšímu šlechtění. Je tu ale ještě jedna věc, která šlechtitele motivuje k další práci. Jsou to neustále se zmenšující pozemky pro bydlení. Rozlehlé zahrady, které měli k dispozici prarodiče, nahrazují v mnoha případech mnohem menší pozemky u nově vznikajících rodinných domů – neznamená to ale, že jejich majitelé by se měli vzdát snů o krásných zahradách. Pro ně, a dokonce i pro lidi, co zahradničí jenom na terasách a balkónech, se zrodil další šlechtitelský cíl – získávat menší odrůdy do malých zahrad, nebo vhodné pro pěstování v nádobách. „Zmenšování“ není patrné jenom u hortenzií, menší a kompaktní kultivary vznikají napříč spektrem sortimentu okrasných rostlin. Na hortenziové novinky dychtivě čeká ještě další skupina lidí – profesionální pěstitelé hortenzií k řezu. Zejména u hortenzií velkolistých jsou to typově zcela jiné rostliny, než na které jsme zvyklí z našich zahrad.

Hortenzie v hledáčku producentů

 Z celkového množství asi 70-80 druhů hortenzií rostoucích ve volné přírodě jihovýchodní Asie a Severní Ameriky (v Evropě žádná hortenzie původní není), se u nás v zahradní tvorbě běžně využívá pouze 7-8 druhů, možná ještě pár dalších okrajově. Zájem šlechtitelů směřuje nejvíce ke třem druhům – k hortenzii stromečkovité Hydrangea arborescens, hortenzii velkolisté Hydrangea macrophylla a v posledním období zejména k hortenzii latnaté Hydrangea paniculata.

 Hortenzie stromečkovitá Hydrangea arborescens

Pochází z východní části USA, její původní botanická forma je zahradnicky zcela nezajímavá, řídká a rozsochatá. Vůbec první odrůda, která se na světě objevila (1890) dostala jméno ‚Grandiflora‘. Po ní následovala další mutace objevená poblíž města Anna ve státě Illinois s velkými soukvětími kulovitého tvaru. Byla to ona, která způsobila přelom ve vnímání tohoto druhu a způsobila pozdější rozšíření do zahrad mírného pásma celého světa. Dostala jméno ‚Annabelle‘, co je vlastně slovní hříčka složená ze dvou slov. Začátek názvu odrůdy tvoří jméno města, poblíž kterého byla nalezena, slůvko bell je základ latinského výrazu bellus a znamená krásný či hezký. Byla to právě ‚Annabelle‘, která zcela změnila pohled na tento druh a stala se spolu s odrůdou ‚Grandiflora‘ šlechtitelským základem vzniku nových kultivarů současného sortimentu. Nové odrůdy hortenzie stromečkovité nepřibývají nijak rychle, když se ale objeví, obvykle stojí zato. K méně využívaným patří například kultivar ‚Lime Rickey‘, který je vlastně mezidruhovým křížencem – jedním z rodičů je Hydrangea radiata. Vyznačuje se více plochými soukvětími vyrůstajícími na pevných stoncích. Další novinkovou odrůdou, zatím u nás málo známou je ‚Sublime Annabelle‘. Vyznačuje se limetkovým vybarvením květů, které při zrání tmavnou a přibírají ke spolupráci bílé odstíny, co ve finále dává působivou kombinaci barev.

Hortenzie velkolistá Hydrangea macrophylla

Je nepochybně nejbarevnějším, nejproměnlivějším a také nejznámějším druhem celého rodu. Do Evropy se z Číny dostala ve druhé polovině 18. století, mezitím si střídavě užívala slávu i úpadek. Na její dnešní popularitě se ve velkém podepisují šlechtitelé, kteří trh každoročně zásobují řadou novinek. Některé z nich se stávají okázalou ozdobou zahrad, ale je i mnoho takových, které zapadnou ve stínu ještě novějších a často krásnějších odrůd. Mezi novinkami se ale najde i dost těch, které se časem projeví jako nevhodné – buď kvůli citlivosti, růstovým vlastnostem, nebo slabší vitalitě. To ovšem platí obecně napříč celým sortimentem rostlin – ne všechny novinky jsou opravdu dobré. Z obrovského počtu novinkových odrůd za zmínku určitě stojí odrůda ‚French Bolero‘, která vytváří slabší, do stran rostoucí výhony. Zdánlivá nevýhoda byla rázem přetvořena ve skvělou vlastnost ve chvíli, kdy byla rostlina zkušebně přesazena do závěsné nádoby. Na školkařském veletrhu Plantarium v nizozemském Boskoopu byla letos (2025) představena další hortenziová novinka označena jako Hydrangea macrophylla ‚Million Stars‘. Ve skutečnosti je to opět mezidruhový kříženec, kde je jedním z rodičů hortenzie pilovitá Hydrangea serrata. Jedná se o poměrně kompaktní odrůdu, je vhodná jak do předních částí záhonů, tak pro pěstování v nádobách. Vytváří vyváženou směs fertilních a sterilních květů, které rozkvétají od jemně růžových až po sytě modré odstíny.

Hortenzie latnatá Hydrangea paniculata

Tato východoasijská hortenzie si k srdcím pěstitelů hledala cestu velmi dlouho. Zlomovým bodem byl objev semenáčku hortenzie, který později dostal jméno ‚Limelight‘. Stalo se tak na sklonku 20. století v nizozemském městečku Boskoop, díky šlechtění a dobrému pozorovacímu talentu pana Petera Zwijnenburga. Ten tuto hortenzii vybral jako jedinou ze stovek semenáčků a díky vlastnostem, které měla (byly výtečné), se stala jednou z hvězd hortenziové síně slávy. Vznikem odrůdy ‚Limelight‘ se nastartoval zájem o tyto rostliny. V současnosti se nové odrůdy objevují jako na běžícím pásu. Vyznat se v nich začíná být opravdu složité. Díky šlechtitelům máme k dispozici neuvěřitelnou škálu kultivarů – od malých až po vysoké, od rozvolněných po kompaktní. Zajímavou řadu tvoří hortenzie pojmenované po mracích – celá skupina se jmenuje Bloomulus – jednotlivé odrůdy například ‚Cirrus‘, ‚Stratus‘, nebo ‚Cumulus‘. Za zcela mimořádné považuji hortenzie z řady Living. Jejich hlavní výhodou jsou silné, až extrémně pevné stonky. Hortenzie z této série výborně zvládají vítr i vydatný déšť. Pravděpodobně největší raritou mezi latnatými hortenziemi jsou odrůdy půdopokryvného typu. Na trhu jsou od tohoto roku (2025). Společně se označují slovem Groundbreaker. Zatím jsou k dispozici tři barevné odstíny – ‚Groundbreaker® Blush‘, ‚Groundbreaker® Ruby‘ a ‚Groundbreaker® Greeny‘. Podle všeho se i v příštích letech máme na co těšit. Hortenzie do našich srdcí už vstoupily a zřejmě se tam i chvilku zdrží.