Prostokořenné sazenice stromů – krok k trvale udržitelné architektuře

James R. Urban

Anotace:

Používání prostokořenných sazenic se u nás zatím nerozšířilo, ačkoliv z hlediska principů trvalé udržitelnosti se jedná o velice vhodnou technologii. Hledání nových cest při použití této technologie nám umožňuje prodloužit periodu využívání těchto sazenic téměř po celý rok.
Článek převzat z Arborist News, říjen 2011, ISA. Překlad a úprava: David Hora

Klíčová slova:

výsadba stromů, trvalá udržitelnost, hydrogel, technologie štěrkového pole

Stromy tvoří základ trvale udržitelné architektury, způsob jejich produkce a výsadby však není z tohoto hlediska specifikován vždy nejlépe. Každý z dnes běžně používaných způsobů expedice a výsadby stromů – se zemním balem, v kontejnerech nebo přesazovacími stroji – zanechává environmentální stopu, která snižuje nebo přímo eliminuje přínos stromů ve smyslu rovnice trvalé udržitelnosti.

Používání prostokořenných sazenic stromů bylo před druhou světovou válkou nejčastější technologií. Realizované projekty nebyly obvykle časově „našponované“ a lidé měli větší trpělivost počkat na nejvhodnější dobu pro výsadbu. Po válce se však situace změnila. Z důvodu zvýšené potřeby dosáhnout v co nejkratší době výsledného efektu a očekávání, architekta i klienta, narostla potřeba použití větších stromů. Projekty se začaly realizovat zvyšujícím se tempem a výsadba byla požadována více méně po celý rok. Současná praxe a rozsah používání balových a kontejnerovných sazenic je odezvou na požadavky těchto projektů.

Sazenice stromů expedované se zemním balem způsobují úbytek velkého množství svrchní vrstvy půdy z pěstebních ploch okrasných školek, což následně snižuje jejich produktivitu. Vzhledem k větším hmotnostem zemních balů se navíc zvyšuje spotřeba energie pro vyzvedávání, transport a nádslednou výsadbu stromů. S narůstající velikostí stromů se stupňuje i míra těchto vlivů. Stromy pěstované v kontejnerech, ale i sazenice se zemním balem mívají často výrazné problémy s kořenovou soustavou, jako jsou například škrtící kořeny nebo utopený kořenový krček, které mají vliv na budoucí vitalitu a stabilitu stromů. Zvláště u klasických kontejnerovaných stromů jsou tyto problémy tak výrazné, že pokud nedojde ke změně technologie jejich produkce, nelze takové stromy pro výsadbu vůbec doporučit. Jako řešení výše zmíněných problémů se jeví posun technologií směrem k prostokořenným sazenicím ať už mladých stromů nebo pro přesazování relativně velkých stromů. Výzkum v oblasti technologií produkce prostokořenných sazenic nabízí produkci širšího sortimentu stromů ve větších velikostech, a to v relativně velkém časovém období roku.

Inovativní technologie produkce a přesazování stromů

Vědecká práce Niny Bassuk z roku 2000 (Cornell University) poukázala na využití hydrogelu aplikovaného na kořeny z hlediska prodloužení doby skladování a výsadby u řady druhů, které mohou být přemisťovány v prostokořenném stavu. Hydrogel je polymer zadržující vodu, který namáčením pokryje kořeny a po vyjmutí z půdy je ochraňuje před vysycháním. Stromy jsou vyzvedávány z pole a skladovány v chladném a vlhkém skladu. Pro krátké období od vydobytí po expedici mohou být kořeny překryty vlhkým mulčem. V době expedice jsou kořeny namočeny do roztoku hydrogelu a kořeny jsou zabaleny do plastového pytle. Stromy jsou přepravovány v uzavřených chladicích boxech. Použití hydrogelu v kombinaci s plastovým obalem umožňuje další skladování po doručení na místo výsadby opět na vlhkém, temném a chladném místě, maximálně však po dobu jednoho týdne. V teplém počasí může být nutné skladovat stromy v chladicích boxech. Tato technologie umožňuje prodloužit dobu dobývání a výsadby prostokořenných sazenic a expedovat širší sortiment stromů jako prostokořenné sazenice. Seznam stromů vhodných pro expedici ve formě prostokořenných sazenic a výše zmíněná technologie Cornell University jsou dostupné online na www.hort.cornell.edu/uhi/outreach/pdfs/bareroot.pdf.
Tato technologie prodlužuje dobu výsadby sazenic od vydobytí po výsadbu v podzimním a jarním období, ale neumožňuje využití technologie prostokořnných sazenic v době po olistění stromů.

Pokud ovšem chceme, aby prostokořenné sazenice mohly konkurovat používání sazenic balových, nestačí prodloužit termín období jejich výsadby v podzimních a jarních měsících, ale je nutné nalézt způsob jejich využívat i v plné vegetaci.

Chris Starbuck, profesor zahradnictví na University of Missouri v Kolumbii, je autorem technologie štěrkových polí – Missouri Gravel Bed (MGB), která umožňuje výsadbu prostokořenných sazenic stromů po celé vegetační období. Stromy jsou vyzvednuty v časném jaru a ihned vysázeny do štěrkových polí z drobného štěrku a písku s kapkovou závlahou. Stromy v tomto substrátu velice rychle vytvoří hustou síť kořenů. V době výsadby jsou stromy ze štěrkového pole jednoduše vyzvednuty s mnohem rozvinutějším kořenovým systémem. Tato technologie umožňuje rozšíření výsadby prostokořenných sazenic na mnohem větší druhové spektrum stromů stejně jako umožňuje výsadbu stromů v prostokořenné formě až do průměru cca 13 cm (obvod kmínku 30-35 cm). Tyto stromy mohou být přesazovány i v letním období se stejnou ujímavostí jako stromy balové. Tato technologie nabízí možnost rozšíření používání prostokořenných sazenic do budoucna. Více informací o technologii MGB je taktéž k dispozici na www.plantsci.missouri.edu/PS2210/mgb/mgb_home.htm.

Další inovací pro vyzvedávání prostokořenných sazenic větších velikostí stromů je využití technologie Air Spade v kombinaci s použitím hydrogelu. Technologie Air Spade byla již úspěšně využita pro přesazování velmi velkých stromů po celém světe. S využitím Air Spade může být obnažen téměř celý kořenový systém stromu. To umožňuje, že i velké stromy mohou být přesazovány s malými nároky na vybavení a spotřebu energie. U větších stromů je hydrogel stříkán na kořeny stromu průběžně s odstraňováním zeminy (více viz článek Roots first v Landscape Architecture Magazine, březen 2009). Air Spade je nejčastěji využíván k přesazování větších stromů v místech probíhající výstavby. Použití této technologie ve školkařství je více nákladné než konvenční metody produkce prostokořenných stromů, ale určitě může zvýšit úspěšnost přesazování při produkci větších velikostí stromů.

Vliv prostokořenných výsadeb na budoucnost stromů

Výhody použití prostokořenných sazenic stromů zahrnují menší nároky na spotřebu energie a s tím spojené menší náklady na vyzvedávání, transport a výsadbu stromů. Půda zůstává na produkční ploše okrasné školky a zajišťuje možnost jejího dlouhodobého fungování. Kořenový systém v době výsadby může být kontrolován a případné kořenové deformace mohou být odstraněny. Při výsadbě je zajištěna správná výška umístění kořenového krčku. Kořeny se dostávají do přímého kontaktu s půdou. Dochází k rychlému obnovení kapilárního vzlínání a výsadbová jáma může být obvykle mělčí než u stromů s balem. Zálivková voda je přiváděna ve výsadbové jámě rychleji rovnou ke kořenům a ve srovnání s balovými sazenicemi je zalévání rychlejší a efektivnější. Ujímavost stromů je srovnatelná s balovými stromy.

Nevýhody použití prostokořenných sazenic jsou většinou spojeny s citlivostí na období výsadby a charakteristikou jednotlivých druhů. Oba tyto nedostatky mohou být překonány vylepšením technologie produkce prostokořenných sazenic ať už použitím hydrogelu a snížením stresu působícího na kořenový systém, nebo použitím technologie Air Spade pro získání většího kořenového systému. Pro výsadbu stromů v letním období je možné následné využití technologie štěrkových polí (MGB). Ale zbývají dva problémy, k jejichž překonání může pomoci pouze ochota a poptávka oboru k využívání prostokořenných sazenic.

Prvním může být omezené množství školek ochotných expedovat prostokořenné sazenice. Částečně za to může nedostatek poptávky, částečně může být důvodem problém vyzvednutí prostokořenných stromů ve školkách s těžší jílovitou půdou. Stromy určené pro expedici se zemním balem se lépe produkují na půdách s vyšším obsahem jílovitých částic. Školky v oblastech s písčito-hlinitými půdami, které jsou ideální pro produkci prostokořenných sazenic, tedy naleznete méně často. Nicméně školky jsou schopny reagovat na požadavky trhu, takže čím více budou prostokořenné výsadby specifikovány krajinářskými architekty, tím se bude zvyšovat jejich produkce.

Druhým problémem jsou nutné změny v zaběhnutém systému současného vyzvedávání, přepravy, uskladnění a výsadby. Změny většího rozsahu jsou obtížné pro každý produkční obor. Ze zkušeností víme, jak školkaři, a zejména ti, kteří se specializují na kontejnerovou produkci, jen velmi pomalu aplikují i nepatrné změny ve svých technologiích, které například omezí tvorbu škrtících kořenů; přitom právě škrtící kořeny často bývají důvodem snížené životnosti stromu. Přijmutí komplexnějších změn v zaběhlém systému bude tedy mnohem těžší pro školkaře a realizátory. Zejména mluvíme-li o změnách i z mnohem altruističtějších důvodů jako je například trvalá udržitelnost prostředí.

Zde hrají opět hlavní roli krajinářští architekti. Stejně tak jako aktivně propagují využití původních druhů nebo propustných krytů zpevněných ploch. Již v době projektové přípravy mohou specifikovat požadavky na výsadbový materiál nebo identifikovat školky, které tento typ výsadbového materiálu produkují a ten do projektu přímo uvést. Krajinářští architekti musí komunikovat s dodavateli ještě před zahájením výběrového řízení, aby si ověřili, že potenciální dodavatel zná specifika skladování, transportu a výsadby prostokořenného materiálu a tyto podmínky je schopen zajistit.

Závěr

S nárůstem cen energií začíná být použití prostokořenných sazenic, ať už pro nové výsadby, nebo pro přesazování, velmi důležité. Tak jak lépe chápeme, co dělá určitou technologii výroby trvale udržitelnou ve srovnání s ostatními, je jasné, že použití prostokořenných sazenic bude ve světle trvalé udržitelnosti vítězit nad současným způsobem produkce. Z těchto důvodů je nutné, aby se krajinářští architekti naučili účinně zahrnovat specifikace prostokořenných výpěstků do svých projektů.

James R. Urban
American Society of Landscape Architects (ASLA), krajinářský architekt a autor nedávno vyšlé knihy Up By Roots: Healthy Soils and Trees in the Built Environment (2009) .

Komentář odborníka
Jak využíváme prostokořenné sazenice u nás?
Ve školkách je tradičním způsobem dobývání prostokořenných stromů. Existují vyorávače celých řádků nebo pro výběr jednotlivých rostlin (například Damcon). Stejně tak gelování kořenů se u nás používá řadu desetiletí u lesních sazenic, ovocných stromků i okrasných stromů (Agricol, Agrisorb). Podstatný je druh dřeviny s ohledem na její přesazovatelnost a velikost, respektive stáří sazenice. Vedle možného ověřování nových technologií by byl užitečný návrat k používání prostokořenných sazenic vhodných druhů. Pro dvakrát přesazované stromy je to u většiny druhů. U nich se někdy zbytečně dělají baly. Ujímatelnost se nezvýší, více se redukují kořeny, nemluvě o manipulaci. Naopak třikrát přesazované a solitérní bývají s drátěným balem. Tam lze hovořit o hledání nových postupů, zejména v návaznosti na péči po výsadbě.
Ing. Martin Vlasák, Ph.D.
učitel Dendrologie a péče o dřeviny, VOŠZa a SzaŠ Mělník