ZPK 4/2024
Autor: Ing. Šárka Skotnicová
Stroje jsou pro stromy většinou spíše v roli ničitelů – bagry, které trhají kořeny a zhutňují půdu, pily, které kácí nebo aspoň otvírají vstupní prostor infekcím, auta, kvůli jejichž parkovacím místům stromy nenávratně mizí. Pojďme se ale podívat na opačnou stranu spektra, na stroje, které stromům pomáhají.
Často slýchané vyjádření „stromy na kapačkách“ nenaznačuje vyspělost našich schopností rovnající se humánní medicíně, ale má spíše pejorativní nádech odkazující na křehkost sofistikovaných technologických řešení. Zatím máme vůči medicíně co dohánět. Možná jednou budeme umět instalovat kořenové protézy, které stromům zajistí výživu a stabilitu i po porušení kořenů, zatím jsou však tyto úvahy v rovině sci-fi. A nám tedy nezbývá než kořeny stromů za každou cenu chránit. Oblastí, kde hrají „hodné“ stroje hlavní roli, je ochrana kořenů a vylepšování stanovištních podmínek. Zde je jednoznačným králem současnosti pneumatický rýč (air spade), který umí rozrušovat půdu pomocí stlačeného vzduchu, aniž by významně poškodil kořeny stromů. Provádění výkopů pomocí vzduchu poháněného kompresorem se objevilo v USA v 60. letech 20. století. Jedním z využití bylo například odhalování nevybuchlé munice a nášlapných min. V 80. letech 20. století objevili potenciál této technologie arboristé a zahradníci. Pneumatický rýč můžeme použít, potřebujeme-li v nějakém místě zjistit rozsah prokořenění nebo odhalit kořenový systém, provádět v něm výkopy či terénní úpravy, ale i v případech, že potřebujeme narušovat zhutnění povrchových vrstev půdy nebo vylepšit stanoviště stromu. Pneumatický rýč může být také cenným nástrojem pro napravování utopených výsadeb – odhalování kořenového krčku a své uplatnění najde i v oblasti přesazování stromů.
Kde vlastně kořeny stromů hledat?
Důležité je mít na paměti, že kořeny vždy rostou tam, kde je jim to umožněno a kde najdou dostatek vody a půdního vzduchu. Prvotní informací je tedy pro nás prohlídka stanoviště, případně realizace kontrolních sond, další, neméně cennou je pak znalost technologie výsadby. Troufám si říct, že se blíží doba, kdy budeme pro dokumentace řešení prokořenitelných prostorů stromů ve městech chodit na stavební úřady (a snad jednou i do digitálních technických map obcí). U současných technologií budování prokořenitelných prostor již totiž naštěstí zdaleka neplatí, že kořenový prostor vymezují okraje rabátka viditelná na povrchu. Pokud stromy nemají dostatek lepšího prostoru, můžeme jejich kořeny zvláště u některých průbojnějších taxonů očekávat i v konstrukčních vrstvách chodníků a komunikací. Jako značně nespolehlivá se z našich zkušeností jeví opatření v podobě plastových protikořenových bariér a folií, zvláště jsou-li instalovány v těsné blízkosti kmene v malé délce a šíři. Strom dokáže vynaložit značné úsilí, aby je svými kořeny překonal. Zpozornět je třeba také, vedou-li v okolí stromu podzemní sítě nebo spatříme-li v okolí stromu pozůstatky stavební činnosti. V těchto případech je ideální vést nejprve kontrolní sondu v trase původních výkopů tak, abychom složitě nechránili mrtvé kořeny, které již dávno se stromem nejsou spojené. Pro hledání kořenů je možné využít i georadarů – některé zejména zahraniční firmy dnes nabízejí i sofistikovaná softwarová řešení zaměřená přímo na detekci prokořenění do hloubky až 3 m, a to bez nutnosti bourání zpevněných povrchů, které je překrývají. Jen je třeba dávat pozor na několik úskalí – měření georadarem probíhá v rastru, jehož hustota obvykle není tak veliká, aby zmapovala přesný průběh jednotlivých kořenů. Výsledkem je tedy pouze informace, zda se ve snímaném místě kořeny nacházejí, či nikoliv. Složité je také odlišení živých kořenů od mrtvých a případně i od jiných podzemních struktur. Stejně tak není vždy možné určit, zda se v daném místě nachází jeden mohutný kořen nebo hustá spleť jemných kořínků.
Vylepšování stanoviště a budování kořenových cest
Technologie odfoukání umožňuje plošné sejmutí a nahrazení narušených povrchových vrstev půdy, které jsou nejčastěji narušeny zhutněním (sešlapem, pojezdem mechanizace) nebo kontaminovány chemicky (posypová sůl, moč). V závislosti na stanovišti, druhu stromu i jeho stavu pak volíme buď částečnou výměnu půdy (obvykle ve formě paprsčitých rýh ve směru od kmene – tzv. radiálního mulčování), nebo úplnou výměnu svrchních vrstev substrátu (například v uličních rabatech). V ulicích měst, kde mají stávající stromy omezený kořenový prostor, je možné i jeho dodatečné zvětšení – buď v podobě rozšíření celých vegetačních ploch nebo propojením jednotlivých samostatných rabátek tzv. kořenovými cestami – tedy rýhami vyplněnými dobře prokořenitelným a zároveň nosným strukturním substrátem. Velká očekávání a slibné výsledky ukazuje i technologie půdní injektáže. Půdní injektor funguje na principu stlačeného vzduchu hnaného kompresorem, obdobně jako pneumatický rýč, tryska se však v tomto případě dostává vpichy do různých úrovní pod povrch půdy. Kromě stlačeného vzduchu, kterým se naruší zhutnění, vpraví injektor do země také pomocné látky v podobě minerálů, hnojiv a symbiotických hub pro lepší růst stromu.
Tahové zkoušky jako kontrolní mechanismus? Přístroje nám velmi pomáhají také v oblasti posuzování stromů a jejich provozní bezpečnosti. V rukou odborníků dávají výsledky, které umí významně zpřesnit poznatky získané vizuálním hodnocením. Laikům dávají pocit, že „vidíme“ dovnitř kmene stromů prostřednictvím akustického tomografu a s pomocí tahové zkoušky umíme spočítat, zda strom při větru určité síly spadne nebo ne, tak jednoduché to ale není. Protože každý ze strojů a přístrojů využívaných k péči o stromy má svá specifika a své limity, jsou nutné odborné a komplexní znalosti již od fáze návrhu jeho využití, vlastního provedení a v případě přístrojových testů i ve fázi interpretace výsledků. Tahové zkoušky nám umožňují ohlídat bezpečnost a tím zachránit i poměrně výrazně poškozené stromy. Staticky významný kořenový talíř totiž zaujímá jen relativně malou část kořenové zóny a vitální strom v dobrých podmínkách může díky svým energetickým rezervám přežít odstranění i více než poloviny kořenů. Mějme však na paměti, že bezpečnost změřená tahovou zkouškou nesmí legitimizovat vytváření stromů na kapačkách! Nejlevnějším a nejjednodušším způsobem péče o stromy bude vždy výsadba správných druhů do vhodných podmínek a následně jejich důsledná ochrana!
Ing. Šárka Skotnicová Po absolvovaní ZAKA MENDELU zakotvila po boku svého manžela v arboristické firmě ALL4TREES, kde se zabývá především hodnocením stromů včetně přístrojových metod i projekty zaměřenými na péči o dřeviny a ochranu stromů během stavebních prací
