Aleš Rudl
Ve městech, obcích, ale i ve volné krajině můžeme objevit pozoruhodné stromy zasluhující si pozornost, úctu a ochranu. Mnohé připomínají důležité historické události či skutečnosti a jejich prostřednictvím spojují generace obyvatel. Tyto dřeviny je vhodné dobře zakomponovat do parků a dalších veřejných ploch, kde se mohou stát nepostradatelnou dominantou.
Za významné stromy jsou považovány dřeviny, které jsou spojeny s důležitou událostí, s poselstvím určité historické skutečnosti nebo místa, na němž rostou. Mohou to být též jedinci nápadné velikosti, krajinné dominanty či zvláštní dendrologické taxony dřevin. Pokud příslušné orgány ochrany přírody uznají danou dřevinu nebo skupinu dřevin za památné stromy, podléhají takto „dekorovaní“ jedinci zvláštní ochraně. Následně jsou označeny malým státním znakem, je jim zajištěna odborná péče a mají ochranné pásmo, ve kterém jsou zakázány jakékoliv činnosti, které by mohly být pro strom škodlivé.
Staré a mohutné stromy bývají za památné stromy vyhlašovány celkem hojně. Mladší jedinci, kteří rovněž nesou historický náboj, nebo byli vysazeni při nějaké pozoruhodné události, už bývají vyhlašováni spíše výjimečně. Obecně můžeme říci, že významné stromy jsou čekateli na vyhlášení za památné stromy. Pokud však jejich důležitost není všeobecně známa, stává se nevhodnou údržbou nebo jejich nerespektováním při obnovách veřejné zeleně, že bez náhrady zbytečně mizí a ztrácí se tím i jejich odkaz.
Významné stromy jako součást krajinářského díla
Mnozí lidé o sobě často tvrdí, že jsou milovníky stromů, a řadě z nás udělá radost odpočinková procházka zelení. Stromy jsou v prostředí měst vysazovány i proto, aby krášlily veřejný prostor, a proto, že si je lidé žádají. Některé stromy bývají vysazovány průběžně nebo v rámci celkové obnovy území. Jiné byly v průběhu posledních desetiletí a staletí vysazovány do veřejné zeleně záměrně při různých příležitostech. Ty jsou poté živou připomínkou těchto událostí a podle toho bychom k nim měli přistupovat.
Při nejrůznějších revitalizacích parků a dalších systémů veřejné zeleně bychom před projektováním měli udělat podrobný průzkum daného území a zjistit o něm co nejvíce informací.
Příkladem může být základní kostra parku, která byla v průběhu let doplňována o další dřeviny. Pokud následná výsadba souvisela s nějakou pamětihodnou událostí, byla-li provedena řádně a strom byl doplněn vysvětlující tabulkou o jeho významnosti, známe jeho poselství. V mnoha případech tomu tak bohužel není a my se musíme spolehnout na rozhovory s pamětníky, zápisy v kronikách a další historické materiály.
Cílem průzkumu je zjistit, zda v plánované úpravě prostoru nebude poškozen nebo odstraněn strom, který je cenný nejen z hlediska ekologického, ale i z hlediska historického. Dřevina nesoucí poselství pro další generace se může stát ústředním prvkem obnovované nebo plánované krajinářské úpravy. Menšímu veřejnému prostranství může dokonce vtisknout jedinečnou tvář. Příkladem může být Lípa svobody v pražské Dubči, podle které byla dokonce pojmenována někdejší stará náves na náměstí U Lípy svobody.
Ze stávajících významných stromů můžeme v rámci projektu udělat krajinné dominanty nebo přizpůsobit okolní zeleň tak, aby působily nadřazeně. Pokud jsme v době realizace nebo obnovy zeleně neidentifikovali historicky významný strom, můžeme vyčlenit vhodný prostor pro jeho následné zasazení. Při přípravách na oslavu výročí založení obcí či měst a dalších obdobných událostech pak odpadne nutnost hledání vhodného stanoviště.
K významným stromům by mělo být přistupováno jako ke kosterním a důležitým dřevinám, protože na svém stanovišti zůstanou pravděpodobně velmi dlouho. Vymezíme proto kolem nich vždy dostatečný prostor pro jejich zdárný růst.
Výsadba významných stromů
Strom se může stát významným už při jeho vysazení. Příkladem je vhodně načasovaná výsadba na počest určitého výročí (založení obce či města, místních spolků, datum vztahující se k dějinám státu, členství republiky v důležitých organizacích) nebo výsadba stromu důležitou osobností. Vítanou příležitostí je i 20. říjen, který je u nás od roku 2000 slaven jako Den stromů.
Pro výsadbu tak zvaných pamětních stromů jsou nejvhodnější dlouhověké taxony dřevin (máme zájem je mít na stanovišti co nejdelší čas). Musíme také respektovat polohu a nadmořskou výšku dané lokality. Umístění v prostoru volíme tak, aby měl strom i v budoucnu
dostatek místa a nebyl ohrožen zástavbou, inženýrskými sítěmi či silničními tahy.
Pokud je to možné, preferujeme naše domácí dřeviny.
Lípu jako národní strom (lípy velkolisté žijí déle než lípy srdčité) a dub (dub letní má delší životnost než dub zimní) jako symbol dlouhověkosti. V centrech měst, kde je značně znečištěno životní prostředí a na strom mohou působit i další negativní vlivy, které s sebou městské prostředí nese, je vhodnější vysadit dřevinu více tolerantní k těmto podmínkám. Příkladem může být platan javorolistý, jinan dvoulaločný či liliovník tulipánokvětý.
Možnosti označení významných stromů
Správně provedená výsadba je zajisté zárukou úspěchu, ale v dlouhodobém horizontu je předpokladem pro jeho zachování dalším generacím všeobecná informovanost o hodnotě daného stromu. Celé řadě stromů zachránilo „život“ jejich stabilní označení odkazující
na jejich výjimečnost.
Označením se navíc hodnota významného stromu ještě zvýší. Rázem se stává celospolečensky atraktivnější a ona informovanost mu zajišťuje větší nedotknutelnost. Zatímco u památných stromů je označování státním znakem prováděno ze zákona, u ostatních záleží na dobrovolnosti a vlastní iniciativně označovatele.
Označení významných stromů by mělo být:
– trvanlivé
– pevně ukotvené (nepřemístitelné)
– odolné proti vandalismu a počasí.
Tyto vlastnosti nejlépe splňuje označení vytesané do kamene nebo kovová destička s vyrytým textem umístěná na tyči.
Pokud pro tento účel použijeme méně trvanlivý nebo méně odolný materiál, vystavujeme se tomu, že je označení nutné pravidelně kontrolovat a dle potřeby obnovovat. Je zde také riziko ztráty informace.
Text označení by měl v optimálním případě obsahovat:
– název stromu
– důvod vysazení nebo význam
– datum vysazení
– kdo vysadil.
Doplňkové tabule s grafickými prvky stabilní označení nenahradí, ale jsou pouze doplňkem a dalším zdrojem informací, jehož trvanlivost bývá v některých případech sporadická.
Možnosti ochrany významných stromů
Účinnou formou ochrany významných stromů před poškozením je zamezení těsného kontaktu mezi dřevinou a možnými negativními vlivy. Vhodné jsou instalace nejrůznějších plůtků a ohrádek. Ty významný strom vždy pozvednou v očích kolemjdoucích návštěvníků a zajistí mu příslušný respekt. Zároveň zabrání poškození nevhodně prováděnou údržbou navazujících travnatých ploch. Řešení plůtků volíme tak, aby bylo v souladu s okolním prostředím a příliš nedominovalo. Z materiálů působí přírodně dřevo, ale můžeme využít i kov. Při instalaci dbáme na to, aby nebyl poškozen kořenový systém stromu, plůtek proto umisťujeme v dostatečné vzdálenosti. Obecně lépe působí oplocení kulaté než hranaté, ale vždy záleží na konkrétním místě. Při výrobě dbáme i na trvanlivost, která je v tomto případě rovněž důležitá.
Plůtky nemusí být nikterak vysoké, ale budujeme spíše nižší, které dostatečně signalizují, že si daného stromu více považujeme. Ve veřejných plochách, kde není vhodné z estetického hlediska celkové koncepce umisťovat plůtky, je doporučeno vytvořit v okolí stromu záhon tvořený z poléhavých dřevin, které zabrání bezprostřednímu styku stromu s volným prostranstvím.
Péče o významné stromy
Významné stromy, stejně jako stromy památné, by měly mít zajištěnou odbornou péči. Ta je základním předpokladem pro co nejdelší setrvání jedince na daném místě. Nejdůležitější je již zmíněná správně provedená výsadba, které by měla být věnována maximální pozornost. V případě významných stromů bývá často podceňována povýsadbová péče. Mladí jedinci by měli být každoročně kontrolováni, aby byly vyloučeny do budoucna rozsáhlé zásahy do koruny. Ty je nejúčinnější podchytit v juvenilním věku. U mladších jedinců je vhodné v případě déletrvajícího sucha zajistit i dodatečnou zálivku.
Při ošetřování dospělých stromů se rovněž řídíme oborovými standardy a snažíme se vyvarovat velkým zásahům do koruny, které by mohly v budoucnu přinést problémy. Velké řezné rány u dospělých jedinců se často mění v otevřené dutiny.
Významné stromy a osvětová činnost
Historicky významné stromy mohou být rovněž využity pro osvětovou činnost. Uplatní se ve všech stupních vzdělávání dětí i mládeže. Na strom může být pohlíženo jako na živého svědka minulosti, využít lze jeho biologické a ekologické funkce i estetickou hodnotu měnící se v průběhu roku. Stromy se též uplatí v praktické ekologické výchově i ve výchově výtvarné. Vděčné je téma „Můj oblíbený strom“, kdy v různé podobě přimějeme mládež k zamyšlení a hledání konkrétního stromu. Další možnosti jsou nad rámec tohoto textu a lze je najít v materiálech, které vydávají střediska ekologické výchovy.
Evidence významných stromů
Zatímco památné stromy jsou evidovány ze zákona ve veřejně přístupné databázi, stromy významné jsou zaznamenávány spíše výjimečně. Záleží zde především na iniciativě samosprávných celků, spolcích či aktivních občanech. Významné stromy eviduje například město Jablonec nad Nisou. Od konce listopadu loňského roku je zpřístupněna celopražská databáze významných stromů Prahy na webu www.prazskestromy.cz. Ta v současné době obsahuje 204 jedinců, čímž již těsně převýšila počet památných stromů hlavního města. Databáze vzniká jak za pomoci místních kronikářů, pamětníků a zástupců městských částí, tak i ve spolupráci se širokou veřejností například v rámci soutěže „Objevme významné stromy“, která byla vyhlášena na výše uvedeném webu. Soutěž odhalila již téměř zapomenuté jedince,
kteří si zaslouží pozornost. Navrhovatelé, jejichž stromy byly po posouzení do databáze zařazeny, byli oceněni knihami o přírodě. Databáze je inspirací pro další regiony naší republiky. Téma významných stromů je taktéž přiblíženo v informačním letáčku „Významné stromy kolem nás“, který byl vydán ve spolupráci s Agenturou Koniklec. Elektronická verze materiálu je přístupná na webu www.prazskestromy.cz.
Příklady významných stromů z celopražské databáze
Databáze významných stromů Prahy obsahuje v současné době 50 položek, které dávají dohromady 204 jedinců. Najdeme v ní například Masarykovu lípu na Pražském hradě, pod kterou chodil odpočívat prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Po básníkovi Janu Nerudovi je pojmenována hrušeň rostoucí na úpatí vrchu Petřína. Zajímavou historii má i Lípa Evropy v Hostivaři, která byla vysazena 9. května 2000 na počest Evropského dne v Praze; byl uspořádán k 50. výročí od podpisu tzv. Schumannovy deklarace mezi Francií a Německem, která je považována za počátek evropských integračních snah. Pojďme se na několik dalších stromů podívat trochu podrobněji.
Ústřední Lípa republiky na Malé Straně
V Seminářské zahradě na úpatí vrchu Petřína na dohled od lanové dráhy vyniká svým vzrůstem pozoruhodná lípa, která byla slavnostně zasazena 28. října 1968 u příležitosti 50. výročí vzniku Československé republiky. Lípu vysadili členové Sboru ochrany přírody při Společnosti Národního muzea v Praze, první dobrovolné organizace ochrany přírody v této zemi v čele s Otakarem Leiským, kteří současně iniciovali sázení asi tisícovky podobných stromů po celé tehdejší ČSR (Stromy svobody, v září 1968 narychlo přejmenované na Stromy republiky).
Lípa by se mohla nazvat matkou všech dalších stromů republiky, které byly v tomto a dalších letech na počest výročí vzniku republiky vysazovány. Lípa snad bude brzy vyhlášena památným stromem.
Hrušeň tisíciletí na Vyšehradě
Ač je hrušeň Karlachových sadech na Vyšehradě zatím jen menším stromem, už nyní nese veliké poselství. Byla vysazena jako strom tisíciletí 19. října 2000 v 18 hodin botanikem Václavem Větvičkou, dřevosochařem Martinem Patřičným a ministrem zemědělství Janem Fenclem a obyvateli obce Bělá. Výsadbou hrušně bylo odstartováno znovuobnovení tradice oslav Dne stromů, který se od té doby slaví každoročně 20. října. Hrušeň je genetickým potomkem památného stromu Hrušeň planá na Hruštici u Turnova. Má tím pádem výborné předpoklady se rovněž dožít úctyhodného věku.
Lípy před školou ve Slivenci
Počátkem 20. století se u nás začaly slavit tzv. stromkové slavnosti, při kterých byly jednotlivými okrašlovacími spolky sázeny desítky dřevin (tradice přerušená komunistickým režimem byla obnovena v roce 2000). V rámci těchto slavností byla 28. března 1908 před školou ve Slivenci vysazena skupina lip. Zakoupila je místní školní rada, zasadily je děti páté třídy. K slavnostnímu aktu se shromáždilo „veškeré žactvo a dav občanů včetně starosty obce Jana Lišky, faráře Františka Slavíka a ostatních členů místní školní rady. Řídící učitel p. Pinkas promluvil o kráse a užitku ovocného i planého stromoví a o prospěšnosti sázení stromů. Nato někteří z žáků přednesli básně, zazpívali písně a na závěr národní hymnu“. Lípy zde rostou dodnes a tvoří impozantní alej vedoucí k místní škole.
Významné stromy jsou nedílnou součástí veřejného prostředí, které svým poselstvím zpestřují. Ve svých letokruzích mají zaznamenané důležité události. Pokud se o ně budeme dobře starat a vážit si jich budou těšit nejen nás, ale i naše potomky. Iniciujte jejich výsadbu při výročích a dalších událostech. Takovéto stromy se mohou stávat i cílem nejrůznějších vycházek a výletů a úcta k nim svědčí i o vyspělosti národa.
Absolvent České zemědělské univerzity v Praze, obor Zahradní a krajinářské úpravy a následně obor Ochrana přírody.
Dlouhodobě se ve volném čase zabývá památnými stromy Prahy a jejich prezentací a je autorem webových stránek www.prazskestromy.cz.
