Zimní efekty opadavých dřevin

Josef Souček

Zima je většinou považována za období ponuré, v jádru nepříznivé pro kompozici zahradní a krajinné tvorby, období nezajímavé z hlediska barev, obecně pochmurné kvůli nepřítomnosti listů, nepřející různým detailům kompozice.

Kontrast, barva, opakování, rytmus a další kompoziční principy mohou být potlačeny, nebo zcela smazány nepřítomností listů. Často tak zbývá pouze struktura a textura, což někdy může být dosti málo. Vybízí nás tak k použití dřevin v zimě zelených či jinak barevných tak, aby kompoziční záměry tvůrců byly patrny i v tomto období.

Tento fakt může být problém, zvláště chceme-li se z nějakého důvodu vyhnout kontrastu tvořenému jehličnany a stálezelenými listnáči. Nic proti nim, ale někdy je z určitých důvodů použít prostě nelze.

Barva, i za předpokladu, že použijeme pouze opadavé dřeviny, však nemusí v kompozici zcela chybět. Celá škála barev se objevuje v kůře, borce či výhonech určitých druhů dřevin. Vhodnou péčí a správným použitím lze z těchto dřevin vytvořit jak detaily, tak i kompoziční kontrasty. Připustíme-li fakt, že uskupení a použití rostlin je hlavním výrazovým prvkem zahradní a krajinné tvorby, můžou na těchto zimních kontrastech programově stát celé kompozice či jejich dílčí tematické celky. Vzhledem k tomu, že v sortimentální nabídce našich i evropských školek nejde již pouze o vcelku banální kombinaci červené a žluté svídy s bílou břízou (což však samo
o sobě nemusí být špatné), považuji za přínosné poodhalit šíři dnešního sortimentu barevnokorých druhů dřevin. Sortiment, jeho výčet, charakteristika a nároky jsou však pouze jednou částí problematiky. Stejně důležitou částí je popis managementu péče o různé druhy rostlin či typy kompozic. Doufám, že tento příspěvek bude inspirací či alespoň přiblížením určité bezesporu zajímavé tematické skupiny dřevin. Řada popisovaných taxonů je dostupná pouze v zahraničních školkách, s jejich pěstováním v našich podmínkách ale zpravidla není žádný problém. Z hlediska estetického působení lze jednotlivé typy efektů rozdělit na dřeviny okrasné kůrou (barvou letorostů a starších větévek, někdy kmínků) a dřeviny okrasné
borkou (zpravidla na starších větvích a kmeni). Již z této charakteristiky je prakticky jasný pěstební tvar a management péče o jednotlivé jedince, celky či jejich kombinace. Pro upřesnění lze však typy převažujících působících efektů těchto dřevin dělit ještě následovně:
A. Letorosty, B. Větve, C. Kmen, D. Kombinace

A. Pouze letorosty nebo zejména letorosty

Keře i stromy

• pro větší efekt (silnější, bujnější a větší počet letorostů) je ideální periodický řez. Z hlediska zimního efektu je nutno tento řez provádět vždy v předjaří.
• buď kompletním zmlazení u keřů, případně ořezem všech výhonů u hlavového řezu stromů, nebo prořezem těch nejsilnějších výhonů
• možno provádět každoročně (prořez i zmlazení) nebo vždy jednou za několik let, nejméně však jednou za tři roky

B. Větve

• barevnost větví vychází zpravidla z barevnosti letorostů (Cornus alba, některé javory, Kerria japonica aj.)
• u keřů je použití limitováno dostatkem prostoru (což je často opomíjeno) tak, aby došlo k optimálnímu vývinu habitu druhu. Uplatní se jako kontrast i ve větších celcích. Případné zmlazení či řez připadají v úvahu pouze tehdy, chceme-li dotčený druh určitým způsobem omezit, popřípadě radikálně zmladit (zde se doporučuje zmlazení kompletní)
• u stromů netřeba tolik zdůrazňovat dostatek prostoru, ten je jasným předpokladem, ale spíše charakter prostoru. V převážné většině se jedná o druhy rodu Acer, které na rozdíl od výše zmíněných plně světlomilných keřů budou úspěšněji růst spíše v bloudivém stínu a nikoliv na úpalu. Řežeme je pouze kvůli zapěstování či odstranění suchých větví. Vhodné zapěstování je samozřejmě vícekmenné s otevřenou korunou.

U několika (mála) taxonů se objevuje jasná posloupnost letorost – větve – kůra, s tvorbou borky pak mizí.

C. Kmen (borka, kůra)

Pouze u stromů

• zpravidla nemá vztah k barvě větví nebo letorostů (výjimkou jsou opět některé druhy rodu Acer – sekce Macrantha a Palmata)
• dostatek prostoru je jasným limitem. Uplatní se ve všech celcích s dostatkem prostoru. Nárokově se nedají tyto druhy zcela zobecnit, spíše převažují druhy světlomilné (výjimkou je opět část druhů rodu Acer). Pokud chápeme keře spíše jako horizontální, v působení jsou stromy vertikálou, kontrastnější zbarvení borky pak může dávat prostoru hloubku.
• pro vyšší efekt se často objevují sesazení jedinci či mnohokmeny. Řežeme s ohledem na kompoziční záměr
• více kmenů (kompozitně chtěných) skýtá větší efekt

Úvaha nad výše popsanou stručnou charakteristikou estetického účinku by vždy měla předcházet volbě jednotlivých taxonů.

Letorosty

Barevnost letorostů a větví se pohybuje v překvapivě široké škále (od bílé přes zelenou, žlutou odstíny červené, oranžovou až po hnědou či černou barvu). Jednotlivé barvy jsou udávány podle osobní zkušenosti a vidění autora článku, v nuancích se však uměle rozdělené skupiny mohou přelévat. Pravost taxonu je zásadní z hlediska jeho výrazu. Jedná se o výběr podle
soudu autora nejlepších taxonů, celková škála možností je však mnohem vyšší.

Červené:

Cornus alba ’Sibirica’
Cornus alba ’Blood Good’ – kultivar téměř totožný s C. alba ’Sibirica’
Cornus alba ’Sibirica Red Gnome’ – nízký kultivar do 1m
Itea virginica ’Merlot’
Itea virginica ’Long Spire’
Acer palmatum ’Beni Kawa’ – včetně kmínků
Acer palmatum ’Pacific Fire’ – včetně kmínků
Tilia platyphyllos ’Rubra’ – pouze letorosty
Ceanothus pallidus

Zářivě červené:

Cornus sericea (syn.C. stolonifera) ’Cardinal’

Oranžové:

Cornus sanquinea ’Any’s Winter Orange’
Cornus sanquinea ’Midwinter Fire’
Salix x flame – zejména letorosty
Salix alba ’Chermesina’ – zejména letorosty a mladší větve
Salix alba ’Britzensis’ – zejména letorosty a mladší větve
Acer palmatum ’Sango Kaku’ – včetně kmínků
Acer palmatum ’Japanese Sunrise’ – včetně kmínků
Tilia cordata ’Winter Orange’ – zejména letorosty
Koelreuteria paniculata ’Coral Sun’ – pouze letorosty
Quercus rubra ’Magic Fire’ – pouze letorosty

Červenožluté (oranžovožluté):

Cornus sanquinea ’Artic Fire’
Cornus sanquinea ’Winter Beauty’
Salix erythroflexuosa – zejména letorosty a mladší větve, pokroucené výhony
Salix rubens ’Hutchinson’s Yellow’ – zejména letorosty a mladší větve

Červenohnědé:

Itea virginica ’Henry’s Garnet’
Itea virginica ’Sarah Ewe’
Salix purpurea – zejména letorosty a mladší větve
Salix fragilis ’Belgium Red’ – zejména letorosty a mladší větve

Červenočerné:

Cornus alba ’Kesseleringii’
Cornus sericea var. coloradensis
Salix purpurea ’Nancy Sanders’ – zejména letorosty a mladší větve

Černé (hnědočerné):

Bílé:

Salix irrorata
Rubus tibetanus ’Silver Fern’ – může namrzat
Rubus leucodermis – ovocná, vzpěrná liána, mohutná
Rubus cockburnianus – i jako vzpěrná liána, mohutný
Sinofranchetia sinensis – liána
Acer negundo – sivě ojíněné letorosty některých klonů
Salix acutifolia ’Pendulifolia’

Žluté:

Salix alba ’Golden Ness’ – zejména letorosty a mladší větve
Salix lucida – zejména letorosty a mladší větve
Salix alba ’Vitelina’ – zejména letorosty a mladší větve
Salix alba ’Tristis’ – zejména letorosty a mladší větve
Tilia platyphyllos ’Aurea’ – zpravidla letorosty
Acer rufinerve ’Winter Gold’ – včetně kmínků
Cornus sericea ’Flaviramea’
Sophora japonica ’Flaviramea’ – letorosty i mladší větve
Fraxinus excelsior ’Aurea’ – letorosty i mladší větve
Fraxinus excelsior ’Aurea Pendula’ – letorosty i mladší větve
Fraxinus excelsior ’Jaspidea’ – letorosty i mladší větve
Acer negundo ’Winter Lightning’ – zvláště letorosty
Salix matsudana ’Golden Curls’ – pokroucené větve

Zelené:

Kerria japonica
Acer palmatum ’Aoyagoi’ – včetně kmínků
Acer palmatum var. heptalobum – včetně kmínků
Cytisus sp.
Genista sp.
Ephedra sp
Jasminum nudiflorum
Sophora japonica – zejména letorosty a mladší větve
Salix matsudana ’Snake’ – pokroucené větve

Zelenohnědé:

Salix viminalis – zejména letorosty a mladší větve
Salix melanostachys (syn. S. gracistyma
’Melanostachys’) – zejména letorosty a mladší větve

Červené s bílými lenticelami:

Acer pensylvanicum ’Erythrocladum’ – včetně kmínků
Acer x conspicuum ’Phoenix’ – zřejmě nejefektnější ze skupiny, dosti odolný
Acer x conspicuum ’Mozart’
Acer x conspicuum ’Elephant’s Ear’
Acer davidii ’George Forrest’ – může namrzat
Acer davidii ’Rosalie’

Zelené s bílými lenticelami:

Acer rufinerve – včetně kmínků
Acer tegmentosum – včetně kmínků
Acer grosserii var. hersii – včetně kmínků
Acer davidii – včetně kmínků
Acer pensylvanicum – včetně kmínků
Acer capillipes – včetně kmínků

Borka středních a velkých stromů

Hnědá odlupčivá:

Acer griseum
Acer triflorum
Betula dahurica
Betula nigra – včetně kultivarů, např. ’Heritage’, ’Cinnamon Bark’ aj.

Červenohnědá:

Prunus serrula

Žlutohnědá:

Prunus maackii ’Amber Beauty’

Růžovohnědá:

Betula albosinensis
Betula albosinensis var. septentrionalis
Betula albosinensis ’Fascination’

Bílá:

Betula utilis var. jacquemontii
Betula utilis var. jacquenomtii ’Snow Queen’
Betula utilis var. jacquemontii ’Doorenbos’
Betula platyphylla var. japonica
Betula platyphylla ’White Spire’

Bílorůžová:

Betula papyrifera

Šedobílá:

Populus alba
Populus tremula
Zejména u rodu Betula lze použít daleko větší škálu druhů – od vysokých stromů s bílou borkou (např. B. maximowicziana, B. pendula) až po keře s borkou hnědou (B. medwediewii).
Samostatnou kapitolu pak tvoří výrazné zbarvení stébel některých druhů bambusů, ty však jsou z tohoto článku vyjmuty.

Hlavní rody a druhy z hlediska nároků, péče a optimálního pěstebního tvaru

Cornus

• použitelné tři hlavní druhy: C. alba, C. sericea, C. sanquinea, ostatní druhy buď z hlediska kůry nezajímavé, nebo charakterově podobné. Ideální na plném slunci, spíše na vlhkých stanovištích, C. sanquinea je tolerantnější k suchu.
• do výsadeb lze zapojit i kultivary barevnolisté (pro efekt listu), jejichž kůra není tak výrazná.

Pěstební tvar:

1. jako volně rostlé keře – větve zakořeňují, případně Cornus sanquinea odnožuje – je nutný dostatek prostoru, u všech druhů existují i kultivary spoře rostoucí až zakrslé
2. tvarované – každoroční řez (průklest nebo zmlazení), případně hlavový řez u Cornus sanquinea, vhodné i do menších kompozic

Itea

• pro lepší vybarvení prutů je vhodný průklest zhruba jednou za čtyři roky
• použití jako volně rostlé hustě odnožující keře, zmlazení každý rok není nutné, ve velmi tuhých zimách namrzají, avšak od země dobře obrážejí

Acer

• zářivé pastelové barvy některých taxonů i na starých kmíncích
• ideální je mnohokmenné zapěstování
• lépe rostou na přistíněných, před sluncem chráněných místech
• sekce Palmata nesnáší letní zálivku přes list
• nejodolnější ze skupiny jsou A. circinatum, A. tegmentosum, A. rufinerve a A. pensylvanicum. Nejméně odolný je A. davidii.

Salix

• spíše pro vlhčí až zamokřená stanoviště na plně osluněných plochách
• na sušších místech roste špatně nebo má výrazně zkrácenou životnost
• stromové druhy mohou být ponechány volně rostlé (zejména Salix alba ’Tristis’, Salix erythroflexuosa, Salix matsudana a její kultivary), potřebují však značný prostor. Případně lze u nich volit různé podoby hlavového zapěstování (Salix alba ’Britzensisi, ’Chermesina’, kultivary S. rubens, S. fragilis aj.). Výška založení hlavy může být různá, možné je i keřové zapěstování – každoroční zpětný řez.
• keřové druhy je ideální upravovat zpětným řezem každý rok, případně průklestem (odstraněním nejsilnějších větví – každoročně)
• vzrůstnější keřové druhy lze zapěstovat i hlavovým řezem (kultivary S. daphnoioides, S. triandra)
• některé druhy mohou být mírně problematické, krátkověké (např. S. irrorata)

Rubus

• většina druhů lépe roste na místech s dostatkem světla
• některé druhy dobře snášejí i výrazně vlhká stanoviště (R. cockburnianus)
• problém s namrzáním se může projevovat u R. tibetanus
• většina druhů je poměrně bujná, výhony se mohou ohýbat a zakořeňovat (R. leucodermis a R. cocburgianus)
• vzpřímený růst má Rubus tibetanus
• ideální je každoroční posezónní (jarní) zmlazovací řez
• nejlépe zbarvené jsou nové výhony, každoročním řezem se předejde agresivnímu růstu některých druhů
• R. leucodermis a R. cockburnianus lze použít jako vzpěrnou liánu, se stejnou péčí
• R. leucodermis je vynikající ovocnou dřevinou

Tilia

• použití zejména velkých stromů tvarovaných hlavovým řezem
• výjimečné je keřové zapěstování s uplatněním zpětného řezu zhruba jednou za dva až tři roky

Fraxinus

• kultivary zpravidla volně rostlé
• možný je hlavový řez

Sophora

• kultivar zpravidla volně rostlý, je možná i keřová forma

Kerria

• špatně roste v hlubším stínu a v extrémním suchu
• ideální je každoroční průklest s ponecháním pouze jednoletých výhonů
• botanický druh a barevnolisté kultivary jsou méně vzrůstné než K. japonica ’Pleniflora’ a K. japonica ’Golden Guinea’

Citisus, Genista a Ephedra

• světlomilné druhy pro sušší stanoviště
• jinak bez zvláštních nároků na péči, není nutno je řezat
• rod Ephedra snese i bloudivý stín

Stromy a keře okrasné borkou

Nevyžadují zvláštní technologické postupy, zpravidla je ponecháváme volně rostlé, je pouze nutné respektovat nároky jednotlivých druhů.
Veškeré jmenované efekty či jedince s určitým defektem je možné využít v kompozici samostatně – zpravidla pro kontrast, případně sestavené do určitých tematických celků jako celé zimní kompozice. Ve velkých plochách či celcích může být péče o jednotlivé prvky jiná, například druhy rodu Cornus můžeme ponechat volně rostlé a svůj efekt splní také dobře.

Pro menší prostory či tematické kompozice je však pravidelná údržba nutná. Je proto vhodné zdokumentovat přehled nutných operací spolu s jejich finanční náročností. Doufám, že tento článek vyzdvihl i jiné kvality některých listnatých opadavých dřevin, jeho cílem bylo zároveň zdokumentovat fakt, že každý prvek zahradní úpravy vyžaduje určitý způsob péče, kterou lze promítnout nejen do ceny, ale i do technologické operace, jež se prvku týká.

foto Zdeněk Kiesenbauer,
tabulka Ing. Marek Hamata