Jarní Průhonický park – 4/2026

Průhonický park je jednou z nevýznamnějších památek zahradního umění v Česku, která je nejen Národní kulturní památkou, ale její výjimečný světový přesah je stvrzen i zápisem na Seznam světového dědictví UNESCO. Tento rozsáhlý malířsko-krajinářský park je mistrovským celoživotním dílem hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy, který jej, jako zřejmě poslední svobodné krajinářské dílo na našem území (a možná na světě), začal tvořit v roce 1885. Na rozdíl od starších evropských parků jsou již při jeho zakládání spolu s domácími druhy použity četné druhy a kultivary cizokrajné a je tak dosaženo unikátní kompozice ve spojení s jejich mimořádnou sbírkou.

„Mojí myšlenkou bylo vytvořit park odpovídající rázu krajiny; vodítkem při práci byla mi pouze příroda, přičemž zároveň využíval jsem vždy i vlastností terénu. Snažil jsem se docílit mnohotvárných obrazů zapadajících do rámce středočeské krajiny.“  (zakladatel Průhonického parku, hrabě Arnošt Emanuel Silva-Tarouca)

V rámci celodenní exkurze budeme procházet harmonické scenérie podpořené jarním aspektem a přibližovat si kompoziční principy tvorby parku spolu s dendrologickým výkladem a provozními informacemi o jeho současné péči.

Přednášející:
Ing. Jiří Šmída – Správa Průhonického parku, Botanický ústav AV ČR
Vystudoval obor Management zahradních a krajinářských úprav na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Absolvoval roční studium krajinářské architektury na Technické univerzitě Mnichov ve Freisingu a půlroční zahradnickou stáž v Sir Harold Hillier Gardens ve Velké Británii. Má středoškolské lesnické vzdělání v Hranicích na Moravě. Je členem Komise Rady hl. m. Prahy – Rady světové památky (Steering Group). Podílí na výzkumném projektu v programu NAKI III týkající se památek zahradního umění. Působí jako vedoucí Správy Průhonického parku, památky zapsané na Seznam světového dědictví UNESCO. Jeho snahou je zachovat a rozvíjet výjimečné hodnoty této památky v současných podmínkách, následovat tvůrčí myšlenky zakladatele parku a zároveň otevřít park moderním přístupům a přiblížit jeho krásu široké veřejnosti.

Ing. Jana Kohlová – Autorizovaná krajinářská architektka, absolventka Zahradní a krajinářské architektury na zahradnické fakultě v Lednici na Moravě při Mendelově univerzitě v Brně. Své první zkušenosti sbírala jako projektantka ateliéru Florart a dále i jako samostatný projektant. V roce 2018 založila ateliér Panoram, který se věnuje městským a historickým parkům, veřejné i krajinné zeleni a zahradám.  Ocenění v soutěži Park roku získala za zámecký park Kačina, Park Granátová ve Slivenci, Obnovu Podzámeckého alpina v Průhonickém parku. Dlouhodobě spolupracuje na výzkumných úkolech týkajících se památek zahradního umění.

Jiří Burda – Správa Průhonického parku, Botanický ústav AV ČR
Absolvoval střední zahradnickou školu v Mělníku. Následně pracoval ve Výzkumné ústavu rostlinné výroby v Ruzyni, kde měl na starosti zahradnický provoz. Od roku 1995 působí v na Správě Průhonického parku jako dendrolog, s profesním přesahem do provozních i koncepčních záležitostí. Podílí na výzkumném projektu v programu NAKI III týkající se památek zahradního umění. Jako zkušený zahradník s bohatou odbornou praxí aktivně předává své znalosti dalším generacím v oboru i mimo něj.