Články z oboru arboristika.
Dřeviny hostí několik tisíc druhů hmyzu, zejména brouky, dvoukřídlé (mouchy), blanokřídlé (mravenci a různé parazitické vosičky), ale také mšice a ploštice, motýly a zástupce dalších řádů. Najdeme je na kořenech i kmeni, na větvích různých dimenzí i na listech, na povrchu i pod ním, na živých i mrtvých tkáních.
Pro sledování odolnosti jilmů ke grafióze bylo vybráno osm různých taxonů jilmů ve věku tři až čtyři roky. Minimální věk tři roky a růst na pokusné ploše alespoň jeden rok zabezpečují reprezentativnost pokusu pro dospělé jedince. Náchylnost ke grafióze se sice do určitě míry během let u daného stromu mění, ale bylo zjištěno, že po třetím roku růstu již ne zásadně.
Příspěvek popisuje hlavní přístrojové metody používané k hodnocení stability stromů. Pozornost je věnována důvodům jejich použití a jejich specifickým vypovídajícím možnostem. Možnosti jednotlivých metod jsou zpracovány do uceleného přehledu. Příspěvek se dále zabývá propojeností metod vizuálních a přístrojových.
Zelkovy náleží mezi uživatelsky téměř neznámé stromy. Také pozapomenutý český název nejda nám zní poněkud tajuplně a neznámě. Povědomí o existenci rodu snad máme, ale co víme o jeho skutečných vlastnostech, možnostech a limitech, které skýtá pro použití v krajinářské architektuře? Přiznejme, že většinou velmi málo.
I když je to velký paradox, dějiny kultivarů lípy malolisté, která má přirozený areál rozšíření v Evropě a části Asie, byly napsány především v USA a Kanadě. V roce 1961, kdy do čela Spojených států usedá J. F. Kennedy a vrcholí studená válka, je v září, krátce po dokončení Berlínské zdi, zapsán patent školkaři Williamu Flemerovi III., vlastníku Princeton Nurseries ve státě New Jersey. Předmětem patentu je lípa malolistá, která se později dostává na trh pod názvem ’Greenspire’.
První případy hromadného hynutí jasanů v Evropě byly pozorovány ve Velké Británii už v 50. a 80. letech. Hynutí se však v této době přičítalo především špatným antropogenním a abiotickým podmínkám (Nárovec, Trejtnarová, Jančařík, 2008). Na konci 80. let se chřadnutí jasanů poprvé objevuje také v Nizozemsku a vzniká podezření, že se jedná o chorobu, a chřadnutí jasanů se začíná intenzivně zkoumat.
